Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin.
Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů.
Předmětem zkoumání předkládané monografie jsou československo-sovětské vztahy od roku 1917/1918 do února 1948 v širších mezinárodních politických, společenských a hospodářských souvislostech.
Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců.
Netradiční příběhy o pražských domovních znameních, zapomenutých řemeslech a každodenním životě starobylé Prahy. Zpodobení zvířat, věcí a symbolů na fasádách spoluvytvářelo jedinečný charakter místní historie.
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
V jedenácti kapitolách ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných.
Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.
