V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.
Kniha povídek Jany Jiráskové, spisovatelky novodobého undergroundu konzumní společnosti, je syrovou výpovědí o neobyčejných emocích v obyčejných chvílích.
Beigbeder už extázi neužívá a nikomu prý nedoporučuje, aby se do toho pouštěl. Nejen že je to v rozporu se zákony, droga navíc ničí mozek, čehož důkazem má být i tato sbírka povídek, kterou spisovatel sepsal pod vlivem extáze.
Dva dnes téměř nedostupné a neznámé tituly, jimiž Schulz významně obohatil prozaickou tvorbu meziválečné avantgardy: soubor povídek a básní Sever Jih Západ Východ (1923) a lyrizovanou prózu Dáma u vodotrysku (1926).
Krátké příběhy, jejichž hrdinky a hrdinové už málem vzdali svou touhu po životní lásce a v té chvíli se jí dočkali. Jenomže netušili, že cena, kterou za to budou muset zaplatit, je příliš vysoká.
Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) napsal novelu Souboj ve svých jedenatřiceti letech. Souboj je povídka napsaná z plného rozmachu tesknoty. Je to povídka důležitá především pro porozumění Čechovovi samému.
Soubor devíti povídek, o jejichž titulním hrdinovi autor poznamenal: "Tutus je srdce a Tutus je slabost. Mám Tutuse rád, ale nechtěl bych jím být. Kdybych si ale musel vybrat, tak bych byl raději Tutusem než mužem bez srdce."
Autorka čtenářsky úspěšné knihy „A léta běží“ a posmrtně vydaných pamětí „Píšu dokud si pamatuju“ v úvodní části této knihy líčí své šťastné dětství u židovských tetiček na vesnici.
