V dnešní době je stále aktuálnější seznámit odbornou i širší veřejnost se specifiky osobnosti žáků i klientů s mentálním postižením. Publikace se věnuje jak nezbytnému objasnění terminologie, tak právní úpravě postavení osob s mentálním postižením.
Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd.
Kniha nabízí aktuální poznatky o raných fázích vývoje jazyka a popisuje rozvoj jednotlivých jazykových schopností (slovní zásoby, schopností gramatických a fonologických) a jejich vzájemný vztah.
Kniha přináší neotřelý pohled na všudypřítomnou manipulaci v mezilidských vztazích. Popisuje toxické trio obranných mechanismů, které znepříjemňují život v osobním i pracovním životě. Tvoří je popření, sebeklam a obviňování.
Jednou kolem finského psychoterapeuta Bena Furmana projel motocyklista, který měl na předním skle anglický nápis „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“. Snaha této větě porozumět se Furmanovi stala impulzem k napsání knihy.
Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti.
Tato publikace si klade za cíl být zdrojem informací nejen pro pracovníky a manažery oddělení lidských zdrojů, ale též pro výkonný management řady firem, veřejných institucí a neziskových organizací.