Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.
Modlitební život lze chápat jako stoupání duše před tvář Boží. Podobá se planetám, jež se nastavují světlu klidné tváře slunce, nebo květině, jež se natahuje ke světlu, prozářená krásou, koupající se ve vůni.
Čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální.
Kniha je pokusem rekonstruovat a teologicky zhodnotit sebepojetí české katolické církve na začátku 3. tisíciletí, jak se projevilo v závěrečném dokumentu Plenárního sněmu katolické církve v ČR Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě.
Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství.
Aforismy jsou krátká sdělení důležitých obsahů. Vyrostly v závažných životních okamžicích: při nesnadných rozhodováních. Jsou-li nehlučné, neznamená to, že jsou na zapřenou, ale spíše se čtenáři nevnucují.
Na zásadní a mnohdy palčivé otázky, kladené účastníky duchovních cvičení, autor nabízí odpovědi hluboce zakotvené jak v bohatství spirituální teologie, tak i ve výborné znalosti lidské psychologie, podložené zkušenostmi s mnohými osudy.