Vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) radikálně proměňuje nejen to, jak rozumíme světu a jak vzájemně komunikujeme, ale také způsob, jakým se díváme sami na sebe a jak chápeme svou vlastní povahu, existenci a odpovědnost.
Antologie představí specifický teoretický
směr uvažování o médiích, který značně
problematizuje dosavadní historické a archeologické
pojetí média a posouvá ho do
odlišných teoretických a zejména filozofických
kontextů.
Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat.
Kniha esejů je koncipována jako soubor textů zkoumajících problematiku médií v postkomunistické východní Evropě ve srovnání se západním světem (především Japonskem).
Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby.
Publikace je zevrubnou studií veřejného prostoru. Jako veřejný prostor přitom autor chápe například i prostor médií, internetu a v zásadě jakýkoli prostor volně přístupný ostatním.
