Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin.
Seznam 110 mimopražských sběrných míst, kde byly na pokyn německých okupačních úřadů české svitky Tóry shromažďovány před svozem do Prahy, se stal cestovní mapou pro fotografku Sheilu Pallay a historika Julia Müllera. Ti všechna místa procestovali.
Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praze ujal moci Reinhard Heydrich.
Středa 27. května 1942 v 10.35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle mercedesu. Vůz řídí Johannes Klein, jeho vycvičený osobní strážce.....
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ.
