Sbírka se skládá z úzce propojených dvojic básní a fotografií, přičemž každá báseň se odkazuje přímo na konkrétní fotografií (kniha nezapře inspiraci Černou bedýnkou Ludvíka Aškenazyho).
Vydání experimentální poezie, kterou autor tvořil v první polovině 70. let stranou oficiálních literárních proudů. Svými průzkumy, rozklady i novotvary proniká pod povrch veršotupectví a tvořivě se brání marasmu dobového znehodnocení jazyka.
Suma mnohaletého pobývání ve městech a s městy, v níž si Paříž mění místo s Prahou, Brusel se setkává s Barcelonou a vidina New Yorku vniká do všech ostatních metropolí.
Kniha představuje písňové texty v české populární hudbě 60. let 20. století jako pozoruhodnou, dosud přitom spíše opomíjenou součást literární historie.
Básnické překlady Jaromíra Zelenky tvoří sice nerozsáhlý, nicméně pozoruhodně soustředěný celek. Vznikaly převážně v 90. letech a jsou pendantem k Zelenkovu vlastnímu básnickému dílu, jehož jedno těžiště leží právě v této době.
Obraznost živená „novým věděním“ třetího tisíciletí, plynoucí bez násilných spojů rytmem hymnickým. „ Souboj bohyně Evoluce a bůžka Entropie“ – základní příběh mythologie posledního času.
Šestačtyřicet textů tvořících volnou básnickou skladbu. Studené, nehostinné a jen zdánlivě pohádkové prostředí, v němž se báseň někdy pro jistotu vyslovuje jako ochranná formule či zaklínadlo. Hledání a cesty.
Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase.
Autorka, po řadě let psaní veršů jen do šuplíku, vydává 1. sbírku básní, která je rozdělena do 3 částí: Říkadla, Zaklínadla a Pocta Christianu Morgensternovi. Verše, které jsou v prvotním náhledu přehledné a hravé, nesou hlubší sdělení.
Zlost na pobřeží života je prvotinou mladého, talentovaného básníka Filipa Skoumala.
Je inspirovaná životními událostmi, sny, touhami i každodenními náladami.
Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
