Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. První svazek třídílných pamětí.
Román vypráví o trýznivé cestě vykořeněného člověka, kroužící mezi dvěma světy, z nichž se nakonec přiklání k menšímu zlu. Zároveň jde i o podobenství člověka, který se nedokáže vyrovnat s příliš dotírajícím moderním světem.
Kniha vypráví o dětství a rané pubertě tří bratrů z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské rodiny; vyprávění pokrývá přibližně šest let jejich života, točí se přitom především kolem nejmladšího chlapce .
Majitel proslulého ranče Weston Rivera se vydává do hor, aby ve sněhové bouři zachránil finanční expertku April. Nebezpečná akce má ještě riskantnější dohru. April totiž u nich v Mesa Falls pátrá po záhadě, jež je spjatá s jeho velkým tajemstvím.
Když husa Líza zjistí, že na vánočním stromě chybí hvězda, vydá se na dlouhou cestu, aby z oblohy uloupla jednu zářící hvězdu. Je jí jedno, jak dlouhé bude její putování, ona se nevzdá!
Ta rezervovanost, ten chlad, všechno to byla jenom maska, pod kterou se Pia skrývala. Maska, pod níž ukrývala vášnivou ženu, aniž by sama věděla, že jí je.