Nejprodávanější knihy v roce 2021
judaismus

Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).

Společně s autory můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí, které postihly a stále postihují lidi jako jednotlivce a Židy jako kolektiv.

Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna, která přibližuje tradiční židovský svatební obřad – jeho průběh a atributy.

Sborník příspěvků. Přední představitelé českého kulturního, vědeckého, církevního a politického života v nich čtenáře seznámí s tím, jak byli oni sami konfrontováni s židovstvím.

Výběr z 4 600 dětských kreseb a řady básní z Terezína, které jsou ve sbírkách Židovského muzea v Praze. Předmluva J. Weil, doslov A. Franková.

K výstavě „Pražské ghetto v obrazech“ byl vydán stejnojmenný katalog, který ukazuje zájem předních pražských umělců o motivy pražského Židovského Města od konce 18. do počátku 20. století.

Odborná teologická práce biskupa olomoucko-brněnského.

Katalog ke stejnojmenné výstavě je vlastně malou monografií známého pražského umělce, grafika, kreslíře a portrétisty z počátku 20.století.

Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.

Kniha otevírá prostor pro skutečný dialog, přičemž ukazuje i názorovou rozmanitost, panující uvnitř obou náboženství.

Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví.

Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového.

Letošní Židovská ročenka se skládá z jedenácti textů.

Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 – 1310) a rabína Šimona ben Cemach Durana (1361–1444).

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512).

Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce.

Obsahem knihy je přehled poholocaustové teologie judaismu.

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii.