Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky.
Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech.
