Známý sociolog Zygmunt Bauman (1925 – 2017) se ve své poslední knize věnuje tématu uprchlické krize. Na pozadí současné situace analyzuje původ a dopady morání paniky, ukazuje, jak politici zneužívají strachu obyvatel.
Svazek završující přehlídku lidských typů a sociálních rolí nejvýznamnějších kulturních epoch v dějinách lidstva představuje ve dvanácti kapitolách různé tváře lidí starověkého Říma, od politiků, právníků a vojevůdců po otroky či povstalce.
Nezaměstnanost je naléhavým problémem dnešní doby. Má sociální, ekonomické, psychologické i zdravotní důsledky. Kniha prezentuje první velký výzkum k tomuto tématu.
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce.
Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.
Jednomu jsou dva roky a druhému osmdesát. Oba vyžadují stálou pozornost a mimořádnou péči, ale jejich potřeby jsou dramaticky odlišné. A společně jsou obrazem novodobého společenského fenoménu, který vstupuje na scénu pod pojmem sendvičová generace.
Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.
Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů, jakými byli Brummell, Baudelaire, Byron, Wilde či Barbey d´Aurevilly.
Vůdcové lidstva a jeho svůdci jsou posledním a nejdůležitějším dílem Lva
Borského, korunou jeho třicetiletého bádání v oblasti politické
filosofie a civilizační prognózy.