Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.
Předmětem knihy je klíčové období, v němž skončil emancipační proces formování novodobého českého národa, který po skončení 1. světové války získal i politickou samostatnost
Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).
Obsáhlá monografie se zabývá politicko náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá období spojené s legendárním knížetem a soudcem Krokem a dále prostupuje takovými událostmi, které autor považuje za stěžejní.
Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.
V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I. Dozvíte se, jak žili a co pro nás udělali dobrého (a někdy i nedobrého). A navíc i něco zajímavého.
Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika...
Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa.
Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.
Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
