Knihu, vycházející při příležitosti 45. výročí úmrtí Vratislava Blažka, doprovází množství obrazových dokumentů, z nichž některé jsou tiskem zveřejněny vůbec poprvé.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem.
Monografie představuje jednu z určujících osobností české literatury od šedesátých let dvacátého století, básníka, literárního kritika, editora, překladatele a pedagoga Antonína Brouska.
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly.
První svazek edice Bibliographica připomíná nedožité 70. narozeniny dlouholetého pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kulturního publicisty a zejména literárního a divadelního bibliografa Františka Knoppa.
Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.
Kniha přináší celkem třicet životopisných medailonů spisovatelů, tiskařů, nakladatelů a knihkupců, na které se pozapomnělo, ale kteří často obětovali naší literatuře celý život, někdy doslovně.
Bilanční vzpomínková kniha významného českého spisovatele, geologa, astrologa a publicisty, autora desítek odborných i populárně vědeckých prací zaměřených na geologii a příbuzné obory, od roku 1989 na astrologii a hermetismus.
V rámci šestisvazkového Díla básníka, prozaika, dramatika a překladatele Jana Kameníka (paní Ludmily Maceškové) (první dva svazky vydalo nakladatelství Triáda) vychází první svazek deníků a zápisků snů.
Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.
Přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby.
