Třetí díl pětisvazkového projektu zachycuje v esejistických, abecedně řazených statích jednotlivé lokality v západočeském regionu, který z hlediska dnešního administrativního dělení zachycuje Plzeňský a Karlovarský kraj.
V roce stého výročí narození Josefa Svobody, se českým čtenářům vůbec poprvé v úplnosti dostává vzácný doklad jeho pedagogické činnosti a uvažování o divadle: přepisy přednášek, které vedl na milánské Škole dramatického umění Paola Grassiho roku ...
Architektura Jana Šépky umí splnit veškeré předpoklady úspěšného postavení domu. Tedy umí zohlednit obsáhlou množinu vstupních podmínek, vstřebat intence soukromého nebo veřejného klienta.
Významný, avšak doposud opomíjený urbanista, výtvarný návrhář a architekt východočeské moderny Oldřich Liska (1881–1959) působil v letech 1908–1947 ve čtyřech královéhradeckých projekčních kancelářích.
Kniha se věnuje přestavbě interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích u Brna. Zabývá se zejména účastí Jana Koblasy na modernizaci presbytáře (oltářního prostoru) kostela.
Praha je krásná, stověžatá, kulturní… Ale také úrodná. A požitkářská. Byla taková v minulosti, tedy v těch šťastnějších časech, a je i dnes. Svědčí o tom i obnovené pražské vinice.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Lámali jste si někdy hlavu nad tím, jaký je rozdíl mezi gotikou a neogotikou? Kniha Architektonické slohy využívá rozsáhlého fotografckého materiálu, s jehož pomocí popisuje charakteristické prvky u téměř 300 budov.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková výzdoba Hvězdy se vymyká českým či evropským loveckým zámkům.
Knížka s bohatou obrazovou dokumentací navazuje na komorní výstavu na toto téma v prostoru pod nedávno obnovenou Plečnikovou vyhlídkou v zahradě Na Valech.
Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016.
Závěrečný třetí svazek Hradních kaplí pojednává především o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, byť panovník tehdy definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka.
Kniha Pavla Zatloukala, předního znalce výtvarného umění a architektury 19. a 20. století, volně navazuje na velmi ceněnou knihu Příběhy z dlouhého století / Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku.
Kniha Petra Vorlíka
sleduje na příkladech více než stovky
proslulých i méně známých staveb nebo
utopických projektů příběh skromného
českého mrakodrapu.