Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
Kniha svým rozsahem reprezentuje ojedinělý souhrn současných znalostí o tomto tématu; využijí ji nejen odborníci na jednotlivé starověké civilizace, zájemci o mineralogii nebo archeologii, ale jistě zaujme i každého milovníka krásna.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Kniha se zabývá dějinami toho největšího sochařského sousoší v Evropě od roku 1949, kdy byla vyhlášena umělecká soutěž na návrh pomníku, až po jeho demolici v roce 1962.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v Protektorátu Čechy a Morava.
Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné.
Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace.
