Kniha přichází s historickou reflexí "věčně" aktuální problematiky oscilující mezi klíčovými pojmy lidské existence, zdravím a nemocí. Jedno z mála kulturněhistorických témat, které žije v lidském světě stále.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Obsáhlá historická studie analyzuje činnost exilové informační agentury Free Czechoslovakia information Service, kterou založil a vedl v Londýně v letech 1948-1985 český promasarykovský emigrant Josef Josten.
Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Politické zpravodajství je už dlouho nezbytnou součástí našich každodenních životů, ale o jeho vzniku a vývoji nebylo zatím k dispozici mnoho informací. Tuto mezeru mapuje předkládaná kniha.
Vzpomínky bývalého vedoucího stenografického kolektivu parlamentní kancelář. Čtenář se v nich dozví mnoho zajímavého o povaze a historii našeho parlamentu a historii těsnopisecké a zpravodajské služby Národního shromáždění.
Přehledná a faktograficky velmi bohatá studie opřená o solidní bázi pramenů i sekundárních zdrojů představuje cenný vklad do studia mezinárodních vztahů na prahu světa po studené válce.
Autor přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země. Esejisticky psaný text si všímá jak historických událostí a politického vývoje hlavně ve dvacátém století, tak i dalších aspektů: ekonomických, národnostních, kulturních.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
