Nejprodávanější tituly - leden 2022
eseje, úvahy, publicistika

Rok 2016 byl do hloubi prostoupen oslavami 700. výročí narození Karla IV. – krále a císaře, s jehož jménem si často spojujeme představu nebývalého kulturního rozkvětu zasahujícího rovněž oblast literatury.

Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.

Takový osamocený nevelký ostrov obyčejného lesa to je, navíc protkaný sítí pěšin i rušnějších cest. Dá se tam vůbec něco zajímavého prožít a uvidět? A právě odpověď na tuto otázku můžete najít ve sbírce esejí Jana Laciny - velkého milovníka přírody.

Proslovy, které uvádějí nově jmenovaného člena do Francouzské akademie, mají úctyhodnou tradici dobrých tří set osmdesáti let. Jde o žánr dvou přednášek, jejichž smyslem je laudatio, chvála konkrétní osobnosti.

Po mimořádném úspěchu knihy Ruské duše připravil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů pořízených s polskými osobnostmi kulturního, politického a společenského života.

V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách.

Bylo by lépe se vrátit zpátky ke Gottwaldovi? Obstál by Bůh před zrakem recenzenta? Jaké je to s Milošem Zemanem v posteli? Mají ženy sexuální fantazie o jogurtu? I na tyto otázky dostanete odpověď v populárně pojaté učebnici moderní démonologie.

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech.

Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.