Nečekané zrození písničkáře na vedlejší úvazek, humorné písničky z doby normalizace, za které hrozilo vězení, i písničky z doby dnešní, s doprovodnými povídkami a pohádkou vyprávěnou jazykem Rudého práva.
Poezie M. J. Vilímka není vlastně nesena jeho životním osudem františkána, jde proti němu, nebo spíš podél něj. Je to poezie divokého smíření a napjatého klidu, vášnivě hledající rovnováhu.
Jednapadesát básní sbírky je uspořádáno do čtyř oddílů, členěných ještě navíc po úvodní básni každého z nich čtyřmi „minimotty“ ve znění: „klimatizováno“, „monitorováno“, „neaktualizovat“ a „nepřeposílat“.
Kniha je výběrem klasických říkadel, které se tradují z generace na generaci, i říkadel z doby spíše současné. S oblibou se do ní s vaším dítětem začte babička či dědeček, stejně jako třeba starší sourozenec.
Americký básník 19.století E. A. Poe napsal báseň Havran. Tato báseň, hororově laděná, inspirovala autorku k napsání smyšleného příběhu z básníkova života o jeho lásce a vidině havrana.
Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a mějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár.
Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.
Básnická sbírka především o lásce, zlomených srdcích, ale i každodenních maličkostech, jako je ranní káva, noční obloha plná hvězd a rozkvetlé lány květin.
Hodně štěstí, málo pláče a do roka kudrnáče! To se přeje nevěstě a ženichovi na svatbě. Když se pak narodí kudrnáči hned tři, je to trojnásobná legrace. Když se pak narodí kudrnáči hned tři, je to trojnásobná legrace.