Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy
kabalistických sefir, je napínavým
příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí,
osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími
tajnými společnostmi.
Vtipná fraška, v níž si autor utahuje
z celého nakladatelského průmyslu: nakladatelů, kteří
hledí jen na zisk, porotců, kteří účastí na ceně sledují
vlastní cíle a knihy ani nečtou, ambiciózních autorů, pro
něž je získání ceny věcí přežití.
Syrové a zároveň zvláštním lyrismem překypující vyprávění je podobenstvím o archetypálním střetu dobra a zla, v němž nakonec lidská důstojnost přece zvítězí nad zvůlí a krutostí.
Projekt posmrtného života je mistrovským dílem – zčásti George Saunders, zčásti Philip K. Dick – přinášejícím osvěžující pohled na to, kdo jsme, proč tu jsme a na co se má Ted Williams těšit, až ho rozmrazí.
Bratři Ruben a Cameron žijí na okraji – doslova. Na okraji Sydney, na okraji blahobytu. Ve světě psích závodů, bídy a nezaměstnanosti. Ve světě věčného zápasu. Celý život se rvou, spolu a za sebe.
Existenciální próza, jejímž leitmotivem je neschopnost člověka bez bezpečného zázemí v dětství vstoupit do přirozených vztahů se světem. Tato nedostatečnost se v průběhu textu nenápadně převrací v pocit vyvolenosti.
