Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí.
Jiří Švihálek (a.k.a. pacholek) ve svém deníku bez servítků a s humorem sobě vlastním den po dni popisuje, co prožívali s manželkou Kačkou po nehodě na motorce. Amputace nohy, nesnesitelné bolesti, přemísťování kostí v těle a zotavování.
Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.
Autobiografie akademické malířky, přeživší holocaustu, Helgy Hoškové-Weissové je vpravdě fascinující čtení. Vzpomíná na své idylické dětství v předválečné Praze, na své rodiče, prarodiče a širší rodinu. Příběhy těch, kteří se již nikdy nevrátili ...
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem
Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
I když se svět do pekel řítí, tak lze pořád šťastně žíti!"
Co si počala Halina Pawlowská, když ji koronavirová karanténa na tři měsíce uvěznila v jedné domácnosti s dcerou, zetěm, vnukem, přítelem, tchyní, synem, sestřenicí a dvěma psy? Začala si
