Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin.
Tento historický atlas popisuje zlatý věk první evropské civilizace v 5. a 4. stol. př. n. l. Dozvíte se, jak vznikaly řecké městské státy, jak byly řízeny, jak fungovala demokracie, oligarchie nebo tyranida.
Tento atlas přináší zcela nový pohled na dějiny římské říše, na její vznik a rozvoj. Není pouhým dalším atlasem o Římě a ani si neklade za cíl podat celkový přehled o římské civilizaci.
Bitva u jihoněmeckého města Nördlingen z 5. a 6. září 1634 patří jednoznačně k nejvýznamnějším bitvám třicetileté války. Toto dvoudenní střetnutí skončilo totálním vítězstvím obou Ferdinandů ...
Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání.
Azorské souostroví je sice odedávna portugalským územím, ale od evropského jádra státu se liší svým geografickým charakterem, pozdějším historickým vývojem a částečně i etnickými a kulturními specifiky.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.
Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém.
Zkušený publicista ve své knize zachycuje průběh sovětské války v Afghánistánu, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii.
Druhá světová válka, východní fronta. Členové trestaneckého praporu jsou vysláni na odvážnou misi za nepřátelské linie, navíc v ukořistěných tancích a – v rozporu s pravidly války – převlečeni do nepřátelských uniforem.
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
