„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů.
Filmu Tima Burtona, který český divák zná (většinou) jako Ukradené Vánoce, předcházela tato báseň, již autor sepsal v šerém dávnověku, kdy ještě otročil jako animátor u Disneyho, někdy kolem roku 1982.
Autorka čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život.
Kniha je vhodná jak pro kočkomily, tak pro lidi, kteří kočky nenávidí; možná je v jejich názorech utvrdí, ale taky je možná vyvede z předsudků a zažitých představ.
Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena?
Zklamán nezájmem francouzského dvora a otřesen smrtí milované Émilie du Châtelet podlehne Voltaire několikaletému naléhání pruského panovníka Friedricha a přijme jeho nabídku dělat mu společníka.
V této mexické variaci na upírský mýtus si autor klade otázku, zdali lze dosáhnout nesmrtelnosti a jakou cenu za ni ještě smíme zaplatit. Novela, vydaná v roce Fuentesovy smrti, je pojata jako hororový příběh.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Kniha, vyprávěná z několika úhlů pohledu, není jen strhujícím, napínavým pohledem na policejní práci, ale i psychologickým příběhem o problémech, s nimiž se musejí potýkat ženy bez ohledu na své společenské postavení.
