Ve vesmírném pilotu Pirxovi stvořil světoznámý autor science fiction Stanisław Lem jednu ze svých nejzajímavějších postav: snílka toužícího po kosmických objevech, který si díky svému nekonvenčnímu myšlení dokáže poradit v konfrontacích se stroji i lidmi.
Tato knížka byla napsána na počest všech dědečků bývalých, současných
i budoucích a v tomto ohledu je v rámci české literatury i českého komiksu
unikátní.
Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem, po dobrodružství v dalekých koutech galaxie a odstupu od problematické minulosti.
Snažím se žít normální život, věřte mi. Přes den mi to jde. Rozdávám úsměvy, podpisy a smlouvy na nové knihy. Jakmile ale všichni odejdou do světa, ve kterém pro mě není místo, musím si najít nějakou zábavu… Pětadvacet let bez spánku.
Píše se školní rok 1984–1985 a Rijád nastupuje do školy. Zatímco v prvním díle (1978–1984) putoval malý hrdina se svou rodinou mezi Libyí, Bretaní a Sýrií, druhý díl je především o životě v Sýrii.
Zeměmi svobodných národů se šíří znepokojení,
způsobené zvěstmi, že armáda nesmrtelného tyrana se znenadání vydala
na pochod.
V jedné z okolních zemí, sužované bojem
o moc, obdrží mocný kněz naléhavou vizi
od své bohyně.
Moskevské ulice zase přestaly být bezpečné. Upíři opět útočí na nevinné lidi. Ve jménech obětí se ukrývá zašifrovaný vzkaz určený pouze pro Světlého Antona. Kdo ale vzkaz poslal?
Ve Víle Ditě a dalších komixově provedených pohádkách (např. O zkaženém princi, O nosní dírce a vesmíru...) se setkáváme s bizarními a bláznivými příběhy, určenými dětem i dospělým.
Doktor vezme Romanu na prázdniny do Paříže, města, jež má, tak jako dobré víno, vlastní buket. Zvlášť pokud ho navštívíte v archivním ročníku. Tardis je ale zanese do roku 1979 – ročníku stolního vína, ročníku, který zkysnul kvůli prasklinám.
Shada. Dobrodružství čtvrtého Doktora, které se nikdy
nedostalo na televizní obrazovku. Scénář k němu však
v roce 1979 psal Douglas Adams a Gareth Roberts.
nyní původní text dotvořil do podoby příběhu plného
zvratů a zmatků.
Umíral jsem na ledové planetě.
Byl to můj nejlepší přítel, který mě tam našel a vykonal nade mnou rozsudek. Byl mým žalobcem, soudcem i katem zároveň.
Měl jsem tam zemřít.
Ale já přežil.
Mladý, nepříliš úspěšný bojovník ve válečných robotech Jarmil Mařák nedobrovolně odlétá coby nový člen posádky kosmické lodě kamsi do vesmíru.
Její majitel patří k takzvaným „vandrákům“, nebo „šmejdům“ či... prostě k lidem, kteří šmejdí vesmírem...
Brány otevřely cestu k tisíci nových světů a vypukla kolonizační horečka. Z domovských planet lidstva sem proudí osadníci, kteří hledají nový život. Ilus, první lidská kolonie v tomto rozlehlém pohraničí, se rodí z krve a ohně.
Pokračování dnes již proslulé série citlivě „Sebraných spisů“ doktora Ludvíka Součka, významného autora české sci-fi literatury 20. století, vydávané od roku 2007.
Projekt posmrtného života je mistrovským dílem – zčásti George Saunders, zčásti Philip K. Dick – přinášejícím osvěžující pohled na to, kdo jsme, proč tu jsme a na co se má Ted Williams těšit, až ho rozmrazí.
Jako mimořádný hold Asimovovu dílu přijalo sedmnáct významných spisovatelů výzvu ponořit se do jeho rozsáhlého
díla a vytvořit nové vzrušující povídky nejslavnějšího science fiction vesmíru dvacátého století.
