Nejprodávanější tituly - říjen 2022
eseje, úvahy, publicistika

Tímto souborem předkládáme poprvé českému čtenáři výběr 21 esejů ze závěrečných let autorova života, sebraných v proslulých sbírkách Korzárské spisy (1975) a Luteránské listy (1976). Autor se v nich projevuje jako osamělý a nesmiřitelný kritik.

Z opakovaných cest novináře a spisovatele Břetislava Olšera do Izraele vznikla knížka netradičních cestopisných črt.

Obrazy světa jsou souborem studií o konstrukcích světa v literárním textu. Autor přináší studie : Komenského Labyrint a člověk v labyrintu; Karel Hynek Máácha a jeho duch; Druhý čas Máje; Šlejharova poetika účasti; Weinerovy obrazy počátku.

Eseje v této knize vznikaly ze zaujetí pro současné umění a literaturu jako zvláštní formu lidského myšlení - myšlení, ve kterém se smysl nepotvrzuje, ale neustále znovu a znovu objevuje.

Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů - sloupky, entrefilety, fejetony, črty atd.

Tato esej je prvním dílem, jímž se tento přední znalec islámské filosofie a mystiky představuje českému čtenáři.

Svazek obsahuje dva eseje Milana Kundery: "Kdo je to romanopisec" a "Nechovejte se tu jako doma, příteli". Jejich společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem.

Výbor z díla amerického básníka Richarda Wilbura (1921) sestává ze tří autorových esejů a dvaatřiceti básní.

Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.

Kniha zahrnuje dva Kunderovy eseje věnované umění románu: Zneuznávané dědictví Cervantesovo a Jeruzalémský projev: Román a Evropa.

Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.

Eseje a kritiky dandyho a mystifikátora (1885 - 1910) otištěné v letech 1905 - 1910 v dnes již nedostupných časopisech (Moderní revue, Přehled, Rozhledy), včetně předmluv pro svazky edice Moderní bibliotéka.

Ve svém šestisetstránkovém eseji podává Josef Šafařík zamyšlení nad situací člověka, společnosti a kultury v období, jež prohlásilo Boha za mrtvého, ale je stále poznamenáno smrtí člověka na kříži.