Charles Duits v této knize zkoumá své zkušenosti s peyotlem a zdůrazňuje význam jazyka pro utváření našeho vztahu ke světu. Soubor esejí uzavírají dvě krátké povídky, které se snaží přiblížit jinakost vztahu ke světu odhaleným peyotlem.
Příběhy žen, pro ženy, ale i pro muže, pro kohokoliv bez ohledu na věk. Kdo je žena? Kým chce být žena? Je žena ženou a zůstává ženou anebo potřebuje být někým jiným, aby… byla milována, respektována, uznávána…
Desátý okres je místo, jež se pro autora stalo vnitřním prožitkem, v němž se odrážel celý jeho přístup ke světu – a hlavně jeho osobní vidění věcí. V tom smyslu je kniha rovněž básní v próze a trochu i malým filosofickým traktátem.
Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství.
Tento výbor z esejů Josepha Epsteina – představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby – je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy.
