Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy. Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských dějin.
Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu.
