V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů.
Čtvrtý svazek obsahuje základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další).
Záznam londýnského semináře, na němž dalajlama komentoval vybrané ukázky z evangelií. Ve svých výkladech dalajlama dodává těmto zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou.
Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka, svaté buddhistické knihy ortodoxního buddhismu, tzv. théravády (učení starších), která důsledně zastává a ctí myšlenky Buddhovy.
Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity. V průběhu posledních pětadvaceti let zájem obyvatel Západu o mahájánu výrazně vzrostl, což se
Simon Digby: „Při publikaci této knihy jsem si přál, aby po ní sáhli lidé, kteří čtou rádi povídky a pohádky o divech a zázracích bohatě obsažených v indickém národním kulturním dědictví a kteří tak činí spíše pro potěšení než z odborného zájmu."
Kniha je překladem série učení, která udělil Kjabdže Dilgo Khjence Rinpočhe v průběhu své poslední návštěvy ve Francii v létě 1990. Je proto považována za jeho "duchovní závěť".
Čtenáři tohoto vpravdě průkopnického překladu Záznamu o Jün-menovi se ocitnou před tisíci lety v síni tohoto výjimečného čínského čchanového učitele a spolu s jeho žáky mohou směřovat k budoucímu osvícení.
