Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik.Ve své pozdní knize se Kumárasvámí zabývá chápáním protikladnosti pomíjivého světského času a nepomíjivé božské věčnosti.
Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka).
Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Významný francouzský antropolog se v této knize zabývá proměnami symbolů, které obklopují Krista ve slávě na tympanonu mnoha katedrál a klášterních kostelů a které představují okřídlený muž nebo anděl, orel, lev a okřídlený býk.
V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh?
V 15. století vznikl nepříliš známý, nicméně myšlenkově hodnotný "Dopis proti filosofii", sepsaný anonymním židovským autorem, patrně v některém aškenázském filosofickém centru ve střední Evropě.
Janovo evangelium skrývá mnohá tajemství. Rudolf Steiner je před námi v knize odhaluje a zároveň nás pomocí tohoto evangelia uvádí do hlubokých tajemství duchovních dějin lidstva a bytí vůbec.
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
