Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Velmi zdařilá barevná fotografická publikace s unikátními záběry sov při letu a v jejich přirozeném prostředí. Kniha je doplněna o faktické i zajímavé informace o jednotlivých druzích.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Všechno, co potřebujete vědět o vodě na svém pozemku.
První svazek edice permakulturních příruček Klíč k soběstačnosti.
Na 84 stranách zde najdete koncentrované informace o zadržování a využívání vody na pozemcích.
Kniha v jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Kniha si klade za cíl podívat se na problematiku boje proti kůrovci na Šumavě z hlediska biologie ochrany přírody. Seznamuje čtenáře s obecnými otázkami ochrany přírody se zvláštním zřetelem ke specifickému charakteru Národního parku Šumavy.
Závěrečný díl jednoho z nejucelenějších herbářových děl, které kdy vyšlo v českých zemích, obsahuje praktické aplikace léčivých bylin podle nemocí a chorob.
Luční i vodní rostliny se jen zřídkakdy vyskytují v přírodě ojediněle. Jsou to organismy družné, vždycky jde spíše o mnohačetné populace s charakteristickým vzhledem a texturou porostu.
Knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného pole geometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
První IV. knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného polegeometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
Kniha nás provedí od prvních pokusů o určování vzdáleností Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až po moderní velikány astronomie, jako byl Edwin Hubble.
