Uznávaná jungiánská analytička a autorka v této knize popisuje osobní cesty tří moudrých žen ke stavu vnitřní celistvosti a rovnováhy, kterou nazývá „vědomá ženskost“.
Traktát Babylónského talmudu z oddílu Mišny Nezikin, kniha obsahuje paralelní hebrejsko-český text. Obsahuje základní morální stanoviska a výroky slavných učitelů, kteří se stali články tradice, předané Mojžíšem Jozuovi přes proroky až k rabínům.
Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus.
Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 1885–1889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), ...
Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem.
Tato kniha pojednává o mystických řádech u albánského obyvatelstva na Balkáně s důrazem na bektášíjský řád, jehož světové centrum se od roku 1930 nachází v Tiraně, hlavním městě Albánie.
Modrý králík zavede čtenáře do Jeruzalém a v době Velikonoc. Vtipnou komiksovou formou jsou v knize převyprávěny klíčové okamžiky smrti a vzkříšení Ježíše Krista.
Tato publikace vznikla jako povzbuzení k hlubšímu vnímání spirituality a bytostnému lidskému tázání, které s tím souvisí. S vědomím, že otázku „kdo jsem já a proč?“ si každý jistě nesčetněkrát položil, ji autor hned v úvodu textu klade znovu.
Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás.
Od chvíle, kdy se kvůli koronavirové krizi uzavřely všechny kostely, odstartoval podcastový projekt U ambonu, v jehož rámci šest známých kněží každý den komentovalo evangelijní čtení.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Předkládaná kniha je prvním uvedením do renesanční nauky o „signaturách věcí“ (signatura rerum) v českém jazyce. Součástí knihy je antologie, v níž jsou v překladu zpřístupněny některé zásadní pasáže z děl Paracelsa, Valentina Weigela, ...
Autor se zamýšlí nad ústředními biblickými idejemi, objasňuje tradiční i svá východiska jejich výkladu a pojednává o nich také v rámci znovunalezení Ducha v životě moderního člověka.
Vhodně koncipované texty spolu s novozákonními úryvky dávají dětem každodenní podněty k srozumitelným úvahám, které je připraví na hlubší prožití postní doby a Velikonoc.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
