Výběr z díla Jiřího Suchánka, křesťanského básníka s neobyčejným nadáním a tragickým osudem. Dobová kritika jej přirovnávala k Seifertovi či Halasovi a řadila mezi nejlepší české formalisty.
V básnickém debutu Zuzany Pavlové se často objevují motivy noci jako tiché, spřízněné duše a protikladného rána, kdy musí člověk opětovně hledat záchytné body v každodenním kolotoči, jehož smysl mnohdy zásadně uniká.
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?
