Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme.
Aktualizovaná publikace renomovaného českého autora objasňuje podstatu klasického (kvantitativního) pedagogického výzkumu. Analyzuje jeho základní fáze, informační zdroje a také jeho výhody i nevýhody.
Kniha nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na její proměnu v posledních dvaceti letech. Každá migrační kauza poloviny 20. století je specifická a relativně málo reflektuje ty předchozí.
Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému.
Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé.
Autor Peter Nowak ohledává tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, a snaží se zodpovědět otázku: „Proč potřebujeme do těchto třech základních instinktů dál nějak fušovat?
Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou.
Velká obrazová publikace známého českého kulturního antropologa vám přiblíží skrytý a tajemný život indiánů největšího pralesa na světě. Prostřednictvím autorova živého vyprávění zavítáte mezi amazonské kmeny Brazílie, Peru, Ekvádoru a Venezuely.
Monografie se zabývá fenoménem česká vzdělanost, který je sice často pojednáván v mediálních i odborných textech, ale zůstává nedefinován a neobjasněn.
Kniha, v níž třináct autorů kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým jazykem současný stav teorie a praxe demokracie a občanské společnosti na úrovni domácí, evropské i globální.
V relativně ucelené sérii příspěvků jsou zahrnuty především výsledky bádání z politologie a sociologie, nicméně s přesahem do teorie krize a také do filosofie.
Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanských platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti.
Kniha usiluje o upevnění a prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí. Klade si dva základní cíle. Její první cíl spočívá v předložení komplexního a podrobného obecného rozboru mezinárodních organizací.
Paul Schreyer je volný novinář, píšící mimo jiné pro magazín Telepolis a Global Research. Jeho poslední kniha Faktencheck 9/11 byla v odborných kruzích přijata s velkým zájmem.
Antologie je tematicky členěna do čtyř oddílů (Paměť a společnost, Paměť a trauma, Paměť a mediální perspektiva, Politika paměti) a uzavírá ji záznam diskuse významných vědců pod názvem Roztříštěnost a spása.
