Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
První ročenka Muzea paměti XX. století. Obohacuje českou veřejnou rozpravu o odborné a popularizační periodikum obsahující kvalitní příspěvky, které vyváženě a přitom kvalifikovaně reagují na aktuální dění v oblasti historické paměti.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Toto číslo se zaměřilo na rod Lichtenštejnů, který je součástí českých dějin několik staletí. Soužití to nebylo vždy jednoduché, ať šlo o roli Karla z Lichtenštejna v době stavovského povstání, anebo o majetkové spory s československým státem.
Souvislosti 4/2021 přinášejí rozsáhlý tematický blok Dante: 700 let, věnovaný při příležitosti sedmi století od básníkovy smrti tomuto velikánovi světové literatury.
Časopis Dějiny a současnost (ĎaS) byl založen v roce 1959, na podzim roku 1969 bylo jeho vydávání úředně zastaveno. V roce 1990 byl časopis obnoven, od roku 2005 vychází jako měsíčník. Časopis se zaměřuje na kvalitní popularizaci historie jako vědy.
Časopis Dějiny a současnost (ĎaS) byl založen v roce 1959, na podzim roku 1969 bylo jeho vydávání úředně zastaveno. V roce 1990 byl časopis obnoven, od roku 2005 vychází jako měsíčník. Časopis se zaměřuje na kvalitní popularizaci historie jako vědy.
Předkládané číslo revue Paměť a dějiny se zabývá událostmi druhé světové války a klíčovým rokem 1938, během něhož přípravy ke světovému konfliktu vrcholily.
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
