Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Kniha Panny a labutě představuje výběr uměleckých děl umístěných ve významných architektonických dílech, v interiéru i v exteriéru, a na náměstích, ve veřejných parcích a prostranstvích.
V Česku nenajdete místo, jako je Šumava – unikátní scenérie se zde prolínají s bohatou a pohnutou historií. Po stopách zapomenuté šumavské historie. Třetí a závěrečný díl dokumentární série.
Druhé vydání pozoruhodné knížky z roku 1911, jíž chtěl hronovský knihtiskař Josef Bláha spolu se svými spolupracovníky náležitě představit město a jeho okolí.
Nymburský spisovatel, publicista a znalec regionu středního Polabí Jan Řehounek tentokrát odbočil od Labe po jeho přítoku Výrovce, aby čtenářům přiblížil turisticky dosud téměř neobjevený kus země, obecně známý jako Českobrodsko.
Knihu o historických zajímavostech, přírodních a stavebních památkách podél toku řeky Klabavy chystá brdský historik Tomáš Makaj. Autor sleduje řeku od jejího pramene v Brdech až po soutok s Berounkou. Publikace volně navazuje na úspěšnou knihu Tajem
Kniha Jindřicha Brože se zabývá bitvami na tomto území a detailně přibližuje čtenáři události dávno minulé. Kniha je doplněna mapami, souřadnicemi GPS a především řadou fotografií v textu v barevné příloze.
Kniha o minulosti i současnosti městského obvodu Plzeň 1 (Roudná, Lochotín, Bolevec, Košutka, Vinice, Bílá Hora). Unikátní srovnání historických i současných fotografií dokumentuje proměny, které naše okolí provází.
Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět.
O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že j
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
Široká tematická paleta je určujícím rysem Památek Vysočiny 2016. Čtenář zde nalezne kulturněhistorické studie, terénní průzkumy i zhodnocení obnovy regionálních památek všech pěti vysočinských okresů.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem.