Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Kniha sleduje dosud zcela nezpracované
a nezhodnocené téma „patosu“
a „patetičnosti“ v českém umění
a umělecko-estetickém myšlení tzv.
protektorátních let.
Svazek završující přehlídku lidských typů a sociálních rolí nejvýznamnějších kulturních epoch v dějinách lidstva představuje ve dvanácti kapitolách různé tváře lidí starověkého Říma, od politiků, právníků a vojevůdců po otroky či povstalce.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Vojtěch Belling se s inflací pojmu suverenity vyrovnává tím, že podrobně rozebírá jeho interpretace u klíčových představitelů moderního právního a politického myšlení.
Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury.
