Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Publikace předkládá ucelenou a originální koncepci „života v médiích“. Přestože člověk obvykle trvá na pojetí technologie jako něčeho, co je vůči životu vnější, média nejen reprodukují, ale i utvářejí svět, v němž žijeme.
Aktualizovaná publikace renomovaného českého autora objasňuje podstatu klasického (kvantitativního) pedagogického výzkumu. Analyzuje jeho základní fáze, informační zdroje a také jeho výhody i nevýhody.
Kniha nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na její proměnu v posledních dvaceti letech. Každá migrační kauza poloviny 20. století je specifická a relativně málo reflektuje ty předchozí.
Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému.
Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé.
Autor Peter Nowak ohledává tři „primitivní“ pudy, které se za současným rozmachem technologií skrývají: válka, sex a jídlo, a snaží se zodpovědět otázku: „Proč potřebujeme do těchto třech základních instinktů dál nějak fušovat?
Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou.
