V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku
Na Vysočině kdysi bývali domovem hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, občas mezi lidi zavítal čert. Jan Prchal shromáždil z archivů, muzejních sbírek i soukromých knihoven stovky příběhů.
Encyklopedie provázející čtenáře po pražských, zejména viničních, usedlostech se dočkává svého třetího vydání, kromě drobných upřesnění se dočkává změn zejména v rozsáhlé obrazové příloze, kde byly použity mnohé historické i nové fotografie.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do "zakázané země", kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé.
Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.
Knížka novináře, publicisty, autora a režiséra divadelních her Ladislava Langra 150 PODĚBRADSKÝCH PŘÍBĚHŮ přináší stručný, ale přesto snad nejucelenější soubor poděbradských známých i pozapomenutých příběhů.
