Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Profesor chirurgie z Yaleovy univerzity a autor několika populárně naučných publikací ve své knize předkládá šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy.
Esej německého historika představuje pokus o vystižení základních tendencí německého vývoje ve 20. století. V Jäckelově práci hrají stejně důležitou roli jak otázky politické, tak i hospodářské a kulturní.
Mezi důležité spolupracovníky císaře Karla IV. patřil nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků. Albert absolvoval úspěšnou církevní kariéru, byl olomouckým kanovníkem, poté biskupem v severoněmeckém Zvěříně a v Litomyšli.
Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool! zařval celý stát. Byly to poslední sekundy a československý tým uhájil nad Sovětským svazem těsné vítězství 3 : 2 na mistrovství světa v ledním hokeji, které se hrálo shodou okolností právě v Praze.