Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu.
Systém, v němž žijeme, rozhodně není pevný jako skála. Naopak. Stačí několik zdánlivě nepatrných událostí, které mohou uvést do pohybu běh věcí tak, že ze dne na den nastane situace, jež je pro většinu lidí nepředstavitelná.
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje
tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící
se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než
tomu bylo před sto lety.
Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální.
Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie?
Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu.
