Jurij Bujda (1954) ve svém vyprávění s humorem i krutostí navazuje na nejlepší tradici ruského románu. Autor byl v Rusku za své dílo oceněn prestižní cenou Apollona Grigorjeva a jeho knihy vychází v několika jazycích.
Štvanice je román, který vypovídá mnohé o dnešním Rusku, ale i o stále aktuálnějším nebezpečí celého současného světa, jímž je manipulování veřejným míněním spojené s vytrácení se etiky z novinářské a politické praxe.
Od bestsellerové autorky knih Bez naděje a Námi to končí
Morgan si nepřeje nic jiného, než aby její šestnáctiletá dcera Clara neopakovala tytéž chyby, kterých se v mládí dopustila ona sama.
Do Mileny byste to nikdy neřekli. Když po práci vyzvedává svého syna v kostýmku bankovní úřednice nebo když vaří večeři… Přemýšlí přitom jen nad záminkou, jak zmizet z domu.
Jestli si někdo myslí, že mateřská dovolená je jako mlsat med, krutě se mýlí. Stres od čtyř od rána, kdy dítě křičí hlady – takže to aby každá žena praskla vzteky, když se jí někdo zeptá:
Beth veze syna na zápas a dobře ví, že její bývalá nejlepší kamarádka bydlí nedaleko fotbalového hřiště. Avšak neviděla ji celých dvanáct let, tak proč by jezdila kolem a riskovala, že v sobě oživí bolestné vzpomínky? Jenže si nemůže pomoct.
