V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha fotografa Milana Šustra a historika Stanislava Mikuleho není obvyklou publikací o žďárských sakrálních památkách a jejich historii. Zaměřuje se spíš na to, co je v těchto stavbách zajímavého, co by jejich návštěvníci neměli přehlédnout.
Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o devatenáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
Tři renomovaní čeští autoři se v knize, jejímž prvotním impulzem bylo sté výročí založení Bauhausu, vypořádávají s fenoménem této německé moderní umělecké a průmyslové školy každý po svém a z různých perspektiv.
Podíváš se do nitra jednoho z největších dalekohledů na světě v observatoři Palomar v USA, do ponorky z druhé světové války nebo do parní lokomotivy z 30. let 20. století. Dozvíš se, jak se žilo na středověkém hradě nebo jak to vypadá uvnitř tanku.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
První publikace v češtině, která komplexně představuje ideu a architekturu brazilského hlavního města Brasília – odedávného snu Brazilců, který zrealizoval v rekordně krátkém čase (1957–1960) teprve prezident českého původu Juscelino Kubitschek.
