V nízkých budovách bez oken, kolem kterých neroste tráva, ani nekvetou květiny, žijí stovky slepic. Stojí v klecích, přešlapují z nohy na nohu, zobou zrní a snášejí vejce… A právě odtud malý Filip zachrání slepičku Pelišku.
Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů.
Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících.
Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. První díl jeho dvojdílných pamětí začíná líčením dětství prožitého ve východočeském městečku Ronově nad Doubravou.
Když jsou nalezena v pražské Kolbence dvě ohořelá těla, všichni se domnívají, že jsou to bezdomovci. Mrtvoly není možné identifikovat, nikomu ale nechybí.