Když tajemník Švédské akademie udílel Patricku Modianovi Nobelovu cenu za literaturu, nazval ho Marcelem Proustem naší doby. Modiano se ve své tvorbě věnuje tématům paměti, ztráty, identity a hledání.
Třetí díl hluboce upřímného potřeštěného, smyslného i dojímavého deníkového vyprávění typické americké středoškolačky, jejíž život doprovázejí průšvihy, hledání, omyly, trapasy a směšné karamboly, touha, poznání i okamžiky štěstí.
Ústřední postavou „nehistorické historie“ je poslední císař rozpadající se Římské říše. Tragickou situaci bývalé mocnosti Dürrenmatt ve své hře traktuje jako absurdní komedii.
Román z roku 1969 představuje vrchol Vargas Llosova úsilí o „totální román“. Rámec tvoří rozhovor třicátníka Santiaga Zavaly, novináře frustrovaného vlastním nenaplněným životem i situací ve zkorumpovaném Peru 50. let.
Ani milión let evoluce nezměnil naši přirozenost a nepohřbil hrůzy předcházející naší moderní civilizaci. Prastaré rituály, dávná božstva a brutalita se může kdykoliv znovu objevit v místech, kde to nejméně čekáme.
Autobiografický román líčí Cavannovy zkušenosti z druhé světové války: kapitulaci Francie a následnou německou okupaci severu země, exodus velké části obyvatelstva, černý obchod.Za vzpomínkovou knihu autor obdržel literární cenu Interrallié.
