V roce 1798 publikoval anglikánský kněz Thomas Malthus první a nejslavnější tezi o vyčerpání zdrojů. Absolutní chudoba mas je neodvratná, protože zdroje jsou omezené a jakékoli zlepšení životních podmínek je brzy vymazáno růstem populace.
Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
Tato kniha je prvním pokusem prozkoumat fenomén Živé mrtvoly (rozuměj korporátního člověka, jeho
slovníku, dress codu, sexuality, stravovacích návyků) naprosto otevřeně, přímo a seriózně.
Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou.
Antologie je tematicky členěna do čtyř oddílů (Paměť a společnost, Paměť a trauma, Paměť a mediální perspektiva, Politika paměti) a uzavírá ji záznam diskuse významných vědců pod názvem Roztříštěnost a spása.
Henry Makow patří se svým židovským původem do zvláštní skupiny autorů konspiračních teorií. V této knize zmiňuje často již známá fakta z oblasti konspiračního "sci-fi".
