Ve své druhé básnické knize se Jan Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, rozbíjí stěny mezi různými světy skutečnými a neskutečnými až tam, kde toto rozdělení přestává dávat smysl.
Písničky, říkadla, koledy a další perly lidové slovesnosti včetně tradičních her nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. Ilustrace Jan Kudláček.
Tato kniha je určena všem malým i velkým obdivovatelům techniky a strojů. Jejím prostřednictvím se děti seznámí s roztodivnými a úžasnými stroji, všemožnými povoláními, ale také lidmi, kteří tyto stroje umí obsluhovat a řídit.
To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný „objev“, originální a civilně laděný debut, zralé dílo někoho, kdo uměl čekat a obešel se i bez obligátního publikování v literárním tisku.
Ladislav Novák vydal za svého života oficiálně pouze malou část svého rozsáhlého díla. Tyto dva svazky poprvé přináší autorovo literární dílo v relativní úplnosti. První svazek pokrývá léta 1941 až 1963.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, ...
Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří.