Kniha podrobně popisuje formální a neformální pravidla využívaná při vyjednávání a zkoumá, která z nich mají v praxi větší dopad. Stranou nezůstává ani otázka, jak se v Radě uplatňuje moc (vliv) a které státy mají nejsilnější pozici.
Sborník Mýtus a geografie shrnuje jedenáct studií předních českých badatelů, jež spojuje otázka po způsobu, jakým člověk vnímá svět v tom nejširším smyslu slova.
Přední český fenimista a filozof Mirek Vodrážka je známý především svým provokativním způsobem myšlení a kontroverzními tématy. Kniha je výborem esejů z let 1990 - 2007 na téma undergroundu, chaosu, feminismu a transgenderu.
První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Autorská dvojice vysokoškolských profesorů Kuklíka a Petráše je zárukou kvalitního zpracování moderní látky s bohatými historickými kořeny - integračních společenských procesů vůbec a evropské integrace zvláště.
Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah?
Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989.
Přehledná a faktograficky velmi bohatá studie opřená o solidní bázi pramenů i sekundárních zdrojů představuje cenný vklad do studia mezinárodních vztahů na prahu světa po studené válce.
Úkolem publikace je seznámit českého čtenáře s tradičními rodovými a kmenovými vazbami, které ovlivňují chování společenských elit zemí Blízkého východu.
Dílo národů Roberta B. Reicha, profesora Harvardovy univerzity, je živě napsanou analýzou problémů, před kterými dnes, na přelomu století, stojí nejen Spojené státy, ale i ostatní vyspělé země.
Kniha předkládá komplexní obraz současné estetiky, jak se lomí v trojitém zrcadle tří významných konceptů minulosti i přítomnosti tohoto humanitního oboru.
Francouzští lazarističtí misionáři uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvatelstvem.
