Nejprodávanější knihy - duben 2022
odborná psychologie a psychiatrie

Práce navazuje na publikaci Psychologická diagnostika dospělých a pokrývá metody diagnostiky dětí, specifické zejména vývojovou diagnostikou. Psychodiagnostika je základním pracovním nástrojem psychologů v mnoha oblastech praxe i výzkumu.

Učební text určený primárně studentům psychologických, ale i dalších společenskovědních oborů a pracovníkům pomáhajících profesí, kteří se setkávají s lidmi trpícími či ohroženými různými druhy závislostí.

Kniha přináší zejména odborným pracovníkům pomáhajících profesí a studentům sociálně zaměřených oborů nový úhel pohledu na klienty a jejich potřeby.

Na jídlo a potraviny dnes projikujeme myšlenky, které už nemají nic společného s nutným zajištěním základních životních potřeb. Nenaplněné emoční či sexuální potřeby uspokojujeme jídlem, které je vždy po ruce.

Po úspěchu své knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou se manželé Cabyovi rozhodli napsat jakési pokračování, které svou strukturou navazuje na předchozí knihu.

Komplex, jako pojítko mezi vědomým já a archetypy, přebývá v našem nevědomí. Pokud je odštěpený, nepřístupný vědomí, může být autonomní, nezávislý na egu a může výrazně ovlivňovat naše jednání bez naší kontroly.

V dnešní době je stále aktuálnější seznámit odbornou i širší veřejnost se specifiky osobnosti žáků i klientů s mentálním postižením. Publikace se věnuje jak nezbytnému objasnění terminologie, tak právní úpravě postavení osob s mentálním postižením.

Vtíravé myšlenky má občas téměř každý. Autor, který sám přes dvacet let s touto poruchou zápolí, v upřímné snaze jí porozumět nabízí přehled psychologických, výzkumných, historických, ale i osobních postřehů a poznatků.

Vztah aplikované psychologie a psychologie jako takové lze připodobnit ke vztahu mezi užitým uměním a uměním obecně. Monografie mapuje uplatňování teoretických psychologických poznatků při praktické činnosti.

Jaké poznání nám mohou zpřístupnit psychedelika? Naše kultura za „poznání“, resp. „vědění“ pokládá obvykle něco poj­menova­tel­né­ho, ideálně vyčíslitelného. Tomu se ovšem prožitky, které nám tyto látky zprostředkovávají, ze své podstaty vyhýbají.