„Tlustý dědek, bába tenká, lopotí se s žebříkem. Ona v sukni, stařík v trenkách. Levá, pravá, pozor, jdem!“
Pohádka o perníkové chaloupce ve verších, ve které skončí ježibaba s ježidědkem o hladu, se zlomeným žebříkem a boulemi na hlavě.
Májina zahrada je oslavou síly přírody a tvořivosti malého dítěte. Zdůrazňuje schopnost nelpět na minulosti a jít dál, je plná lásky a jako stvořená pro společné čtení a sdílení.
Na ostrůvku bydlí jediná rodina: máma, táta a dcerka. Jejich život se odehrává v koloběhu každodenních rituálů a činností. A protože tu nejsou jiné děti, musí se holčička o zábavu postarat sama.
To je práce, to je shonu! Aby taky ne, velikonoční zajíček totiž musí jako každý rok pomalovat a poschovávat snad bambiliony vajíček. Jak jen to asi dělá? Jednoduše: má na to spoustu pomocnic a pomocníků.
