Závěrečný svazek se zaměřuje na triumf Spojenců v poslední fázi konfliktu, z něhož Královské námořnictvo sice vyšlo vítězně, ale v němž Británie definitivně ztratila postavení "vládkyně moří".
Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickou výpovědí o badatelském úsilí generačně provázané skupiny domácích i zahraničních historiků pozdního středověku.
Na základě rozhovorů s pamětníky se autoři publikace pokusili nastínit obraz událostí let 1989 a 1990 v kontextu vzniku a vývoje opozičních skupin v chebském a plavenském regionu i se zřetelem k tomu, jak se vyvíjely osudy aktérů v době popřevratové.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
