Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka - duben 2022
regionální literatura

Kniha čtenářům předkládá vývoj staleté historie židovského osídlení města Brna a přehled nemovitých pamětihodností. Čtivý text graficky bohatě doplňují černobílé a barevné fotografie, mapy, plánky a kresby.

Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.

Oproti předchozím vycházkám 1–4, které vedly historickým jádrem Prahy, začneme naše putování sice v centru, ale postupně se od něj budeme vzdalovat po Vinohradské třídě, která patří k nejdelším v Praze.

Kniha seznamuje s vývojem pohostinství v Brně, představuje dobové dokumenty související s touto živnosti jako jsou historicke účtenky, sklepní knihy, povolenky k hudbě a tanci a podobně a mapuje podniky v ulici Česká a Husova.

Polensko je drsný kraj, který žádal po lidech těžkou práci, ale možná právě proto je tak bohatý na povídačky veselé i smutné, k pobavení i k ponaučení. Knihu bohatě vypravila ilustracemi Marcela Makovská z Polné. V krátké době vyjde druhý díl.

Spolu s autorem Janem Řeháčkem se tentokrát podíváme do východních Čech. Naše putování zahájíme v Pardubicích, které za svou slávu vděčí moravskému šlechtickému rodu Pernštejnů, a potom se vydáme na východ k českomoravskému pomezí.

Tvář historické Telče zůstala zachována, některé domy zmizely beze stopy, vzhled některých sídel se zcela změnil a nejvíce se běh času promítl do vesnické zástavby a krajiny v okolí.

Tentokrát se však vydáme přímo do srdce hor, do "zakázané země", kam nevedou žádné turistické značky, do končin, kde jenom houštím zarůstající základy zbořených vesnic připomínají, že tady kdysi žili lidé.

Čtvrtý díl edice Umění ve veřejném prostoru je věnován Domažlicím - městu snad s nejzajímavějším fondem tohoto druhu umění u nás.

Kniha volně navazuje na knihy: Kdo se to na nás dívá!, a Litoměřice – domov můj. Tentokrát se autoři nevěnují výhradně městu Litoměřice, ale zamíří za jeho „hradby“ a po proudu Labe putují dále až na Střekov k Ústí nad Labem.